2. neděle adventní, cyklus B

Podcast

Dnešní zamyšlení si můžeš přehrát i ve formě podcastu generovaného AI přímo tady nebo na Spotify.

Úryvek z Bible

Začátek evangelia o Ježíši Kristu, Synu Božím: Je psáno u proroka Izaiáše: „Hle, já posílám svého posla před tebou, on ti připraví cestu. Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky!“ Když Jan Křtitel (vystoupil) na poušti, hlásal křest pokání, aby byly odpuštěny hříchy. Vycházel k němu celý judský kraj a všichni jeruzalémští obyvatelé, dávali se od něho křtít v řece Jordánu a (přitom) vyznávali své hříchy. Jan nosil šat z velbloudí srsti a kolem boků kožený pás. Živil se kobylkami a medem divokých včel. Kázal: „Za mnou už přichází mocnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sehnul a rozvázal mu řemínek u opánků. Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem Svatým.“

Zamyšlení

„Hlas volajícího na poušti: připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky!“
Jan reaguje na tuto výzvu a veřejně vystupuje, hlásá křest pokání, upozorňuje na hřích. Ale taky oznamuje, že přichází někdo mnohem mocnější, než je on. A lidé naslouchají Janovi, následují ho, nechávají se křtít. Očekávají Toho, kdo přichází za Janem.
S nadhledem pozorovatele, který zná celý příběh až do konce, se pěkně sleduje a lehce hodnotí snaha účastníků příběhu. Tato výzva byla vyslovena hluboko v minulosti, ale nadčasová slova proroka Izaiáše jsou adresována každému z nás, právě teď, v přítomném čase a na konkrétním místě.
Co pro dnešního křesťana znamená být: „Hlasem volajícího na poušti, připravovat cestu Pánu, vyrovnat stezky?“
Můžeme moralizovat, radit, hlasitě a nekompromisně ukazovat na hřích a chyby. Ale je to opravdu způsob, který dnešnímu člověku pomůže najít cestu k Bohu? Nebo můžeme jako Jan mluvit o velikosti a moci toho, který přichází a motivovat druhé, aby toužili poznat moc, která i na nás sestupuje při křtu v Duchu Svatém.
Právě my můžeme být tím Hlasem, který zve a povzbuzuje k hledání Boží lásky. Hlas na poušti však nenajde vždy odezvu. Tou pouští mohou být neslyšící srdce lidí. A zde nastupuje naše víra, hlas obrácený směrem k Bohu.
Hlas, který vyprošuje Boží pomoc a požehnání. Velkým úkolem je urovnávat cesty, které jsou plné nedorozumění, zloby a nepochopení. I my můžeme nějakou překážku na cestě k Bohu a k lidem odstranit. A nemusí to být překážka toho druhého, třeba bude stačit uklidit si svoje cesty.
Kéž nás Pán naplní odhodláním hlasitě povzbuzovat, urovnávat cesty mezi lidmi a jít společně k Bohu.

(Autor zamyšlení: Martina Halamková)

Vstupní modlitba

Všemohoucí a milosrdný Bože, spěcháme vstříc tvému Synu a prosíme tě: nedopusť, aby nám stály v cestě pozemské zájmy, ale ať nebeská moudrost zúrodní naše nitro, abychom došli k věčnému životu s Kristem. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.