Úterý po 1. neděli adventní

Jubilejní rok je časem zvláštní milosti spojeným především s Římem. Pro nás to byla milost „znásobená“ tím, že se uskutečnila brzy po naší první návštěvě tohoto města v září minulého roku, kdy jsme se zúčastnili pouti trvalých jáhnů a jejich manželek naší diecéze s otcem (tehdy ještě ne biskupem) Prokopem Brožem. Být na místech spjatých s počátky církve a zároveň ve společenství, které pojí účast na službě církve – i to byl důvod, že jsme se rozhodli v jubilejním roce Řím opět navštívit.

Jubilea jáhnů se od pátku 21. do neděle 23. února 2025 účastnilo více než šest tisíc poutníků ze stovky zemí celého světa. Jáhni a jejich manželky z ČR byli ubytovaní v poutním domě Velehrad. Požehnaný byl už čas strávený v našem „českém“ společenství.V sobotu dopoledne jsme pak my „hradečáci“ v bazilice sv. Klementa v modlitbě navíc mysleli na našeho nového pomocného biskupa, jehož svěcení právě doma probíhalo.

Vrcholem setkání byla však účast na společných akcích Jubilea.V sobotu odpoledne jsme vykonali pouť ke Svaté bráně baziliky svatého Petra s připravenou liturgií žalmů, zpěvů a modliteb. Ve večerních hodinách se konala v aule Pavla VI. modlitební vigilie, které se účastnili stovky jáhnů a jejich manželek z celého světa. Ocitli jsme se doslova v pestrobarevném společenství, zazněla svědectví ze života a služby spolubratrů z různých zemí, ze kterých bylo možno vnímat, že identitou diakonátu je především být nablízku lidem na „periferiích“ v jejich obtížných životních situacích. Vigilii uzavřela obnova jáhenských slibů. Jubileum jáhnů bylo zakončeno v neděli ve vatikánské bazilice eucharistickou slavností, jejíž součástí bylo jáhenské svěcení 23 mužů. Zde jsme mohli naplno prožít, že Řím je nejen místem spjatým s historií, ale i „ohniskem“ života současné církve, které pramení z Ježíšova Srdce: Eucharistie slavená nad hrobem sv. Petra v duchovním spojení s jeho nástupcem (i když papež František kvůli své nemoci nemohl být osobně s námi), v celosvětovém společenství poutníků neděje, kteří jsou pozváni k účasti na Jeho službě lásky.

Ozvěnou zvláštní milosti Jubilea zůstává v našich srdcích především vděčnost Pánu, to „jásání v Duchu“, které zaznívá i z dnešního evangelia. A taky touha, kterou bychom chtěli působením této milosti naplnit svým životem, jak to vyjádřila sv. Terezka: „V srdci církve být láskou.“